Tátovy blbý kecy

15. listopadu 2009 v 17:11 | Simča |  Výplody mé mysli
vsfvs
Jo je to tak. Snad když máme jednou notebook, tak ho máme a né že máme klávesici a k tomu připojenou a myš a na tý notebookoví psát nemůžu musím psát na tý přikoupený i když nechápu proč. Je to děsný, což mě nikdo nikdy nepochopí jak mi je?! Ten obrázek ukazuije moje pocity jak mi je, teď děsně, nikdo mě nemá rád, pak na školu kde chci se dostává notebook, a co já?
Budu vypadat jako debil že to neumim s noťasem když ho mám doma:"Debile!" táta na mě furt řve a proč?
Někdy mám pocit, že sem vznikla s nechtěnýho těhotenství a táta mi to dává najevo hodně. Asi s myslel, že bude mít hezkou holčičku, která bude poslouchat na slovo jako robot a učit se od rána do večera, jenže v letech mám taky právo na trochu samostatný život a mrzí mě že mi nedává tu šanci, má mě rád, já to vím, ale někdy mi na jevo dáva opak.
Proč?
Vlídné slovo sem od něj neslyšela dlouho, tak proč? šikaná, slzy, trápený a křik... to jestl můj život...
Život který jednoho dne doufám nabyde smyslu a děkuju že sem chodíte, alespoň mám nějákou radost.
Kluka nemám jsem sama, tak nevim, máma řiká že sem pěkná holka, ale mám malý sebevědomí, takže nejsem dost sem se tu vykecala a doufám že úplně plně v to doufám... a konečně má tento blog smysl, alespoň něco má smysl....
 


Komentáře

1 vapiks vapiks | Web | 5. ledna 2010 v 21:47 | Reagovat

Hele,nejsme dvojčata???????? Mě táta taky furt provokuje,mlátí mně za úplný debiloviny a navíc se s mámou dost hádá. Upřímně řečeno mám tak malé sebevědomí,že jsem se vzdala mých snů. Chtěla jsem být zpěvačkou,a trochu herečkou,věnovat se astronomii a archeologii,ale zbylo mi jen se učit od rána do večera,a když práci neodvedu na 100%,tak je zle. Posledních pět let jsem nepoznala co je to rodičovské objetí,a když mě máma naposled objala,tak to bylo když táta rozmlátil většinu nádobí. Proto utíkám mimo realitu.....čím dál víc se uzavírám do sebe,a až na víjimku že chodím do školy,jsem se uzavřela od světa. Nad vodou mě drží moji kamarádi z internetu(i ty). I když se s nima asi nikdy nesetkám,tak vždy najdu porozumění......Na netu trávím hodiny,a vždy se zbavím toho hrozného pocitu....máme to stejný. Kdybych nebyla tátová dcera(poslední dobou pochybuju že jsem jeho-když se několikrát zaměnili děti,tak proč ne já??.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama